Volby do obecního zastupitelstva a senátní volby (první kolo) se budou konat ve dnech 23. - 24. 9. 2022. Těšíme se na vaši účast!

SPOLEČNĚ PRO STAROU VES A KOŠATKU

22.9.2022

Křížkování není kroužkování: Jak postupovat, aby váš hlas nepřišel nazmar

9.9.2022

Kdo může volit?

S ohledem na množící se dotazy ohledně voleb jsme zde zařadili článek, který by měl postihnout vše kolem voleb. Rádi bychom vás také upozornili na níže uvedený článek o volebním systému do zastupitelstev v ČR, ze kterého vyplývají výhody a nevýhody kroužkování přes více kandidátek či volbě jedné strany!

Voličem je státní občan České republiky a státní občan členského státu Evropské unie

• který alespoň v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let,

• je v den voleb v dané obci, městě nebo hlavním městě Praze (dále jen "v této obci") přihlášen k trvalému pobytu,

• v případě občana EU je dále držitelem potvrzení o přechodném pobytu na území / osvědčení o registraci nebo povolení k trvalému pobytu.

Současně nesmí být u voliče ve dnech voleb známy překážky výkonu volebního práva, kterými jsou:

• zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody,

• omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva,

• zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu, nebo

• výkon služby vojáka z povolání v zahraničí nebo výkon služby vojáka v záloze v zahraničí.

Kde probíhá hlasování?

Hlasování probíhá ve všech obcích na území ČR. Volič může hlasovat pouze v tom volebním okrsku, kde je přihlášen k trvalému pobytu a kde je tudíž zapsán ve stálém seznamu voličů nebo v případě občanů EU v jeho dodatku.

Ve velkých obcích, které jsou dále členěny na městské obvody nebo městské části, se konají jak volby do zastupitelstva celého města, tak současně i volby do zastupitelstev jednotlivých městských obvodů či městských částí. To se týká Brna, Ostravy, Plzně, Ústí nad Labem, Pardubic, Opavy, Liberce a Hlavního města Prahy (viz níže).

Pozor! Hlasování na voličský průkaz ve volbách do zastupitelstev obcí není možné.

Pozor! Volič, který není státním občanem České republiky, musí obecní úřad v místě svého registrovaného bydliště požádat o zapsání do dodatku stálého seznamu voličů. Takovýto volič musí pro zápis prokázat státní občanství jednoho ze členských států Evropské unie a přihlášení se k pobytu v obci. O zápis do dodatku stálého seznamu voličů musí volič zažádat ve lhůtě nejpozději dva dny přede dnem voleb do 16.00 hodin.

Jak zjistím, kdy a kde mohu hlasovat?

Adresu volební místnosti a další potřebné informace zveřejní starosta nejpozději 15 dnů přede dnem voleb způsobem v místě obvyklým; pokud je v obci více volebních okrsků, starosta sdělí, která část obce a volební místnost náleží kterému okrsku.

Hlasovací lístky

Hlasovací lístek obdrží všichni voliči na adresu svého trvalého pobytu nejpozději 3 dny přede dnem voleb.

Hlasovací lístky pro volby do zastupitelstev obcí mohou být vytištěny oboustranně. V takovém případě je na hlasovacím lístku uveden text Pokračování na druhé straně.

Na hlasovacím lístku může být u volebních stran, u kterých bylo při registraci kandidátní listiny rozhodnuto o škrtnutí kandidáta, neobsazené pořadové číslo.

Seznam kandidujících volebních stran je možné nalézt po registraci kandidátních listin i na stránkách Českého statistického úřadu.

Pozor! Volby do zastupitelstev obcí se zpravidla konají společně s volbami do 1/3 Senátu. Úřední obálky a hlasovací lístky pro jednotlivé volby jsou od sebe barevně odlišeny. Hlasovací lístky a úřední obálka pro volby do zastupitelstev obcí jsou šedé, hlasovací lístky a úřední obálka pro volby do Senátu jsou žluté.

Průběh hlasování

Volič musí ve volební místnosti prokázat svou totožnost a státní občanství ČR občanským průkazem nebo cestovním pasem; jde-li o občana členského státu EU, průkazem o povolení k pobytu nebo potvrzením o přechodném pobytu / osvědčením o registraci.

Pozor! Neprokáže-li volič svou totožnost a státní občanství potřebným dokladem, nebude mu hlasování umožněno.

Pozor! Každý volič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné.

Volič obdrží od okrskové volební komise prázdnou úřední obálku opatřenou úředním razítkem. Na požádání mu komise vydá i hlasovací lístek.

S úřední obálkou a hlasovacím lístkem se musí volič odebrat do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků. Jinak mu nebude hlasování umožněno. Volič vloží do úřední obálky hlasovací lístek, který mohl upravit následujícím způsobem:

1. označit křížkem pouze jednu volební stranu,

2. označit křížkem pouze vybrané kandidáty, a to z kterékoliv volební strany (označit lze nejvýše tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva obce má být zvoleno),

3. kombinovat oba dva způsoby popsané v předchozích bodech.
   

Pokud volič označí křížkem volební stranu, neoznačuje již u této volební strany konkrétní kandidáty. K označení kandidátů u této volební strany se v takovém případě nepřihlíží.

Při souběhu voleb musí být hlasovací lístek vložen do úřední obálky téže barvy, jinak je hlas voliče také neplatný.

Neplatný je hlasovací lístek, který není na předepsaném tiskopise.

Pozor! Hlas voliče je neplatný, pokud volič:

• neoznačil na hlasovacím lístku ani volební stranu, ani žádného kandidáta,

• označil více jak jednu volební stranu,

• označil více kandidátů, než kolik má být voleno členů zastupitelstva,

• nevložil hlasovací lístek do úřední obálky,

• vložil do úřední obálky přetržený hlasovací lístek,

• vložil do úřední obálky několik hlasovacích lístků do téhož zastupitelstva obce.
  

Volič hlasuje tak, že úřední obálku s upraveným hlasovacím lístkem vloží před okrskovou volební komisí do volební schránky.

S voličem, který nemůže pro zdravotní vadu upravit hlasovací lístek anebo nemůže číst nebo psát, může být v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků přítomen jiný volič, nikoliv však člen okrskové volební komise, a hlasovací lístek za něho upravit a vložit do úřední obálky, a popřípadě i úřední obálku vložit do volební schránky.

Hlasování do přenosné volební schránky

Volič může požádat ze závažných, zejména zdravotních, důvodů obecní úřad a ve dnech voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost do přenosné volební schránky. Okrsková volební komise však může vysílat své členy s přenosnou volební schránkou pouze v rámci svého volebního okrsku.

zdroj: https://www.mvcr.cz/volby/clanek/volby-do-zastupitelstev-obci-zakladni-informace-pro-volice.aspx

7.9.2022

Zasedání zastupitelstva obce - 12.9.2022, 17:00, Zámek

3.9.2022

Aktuálně!

Do letošního volebního klání se přihlásila 3 uskupení usilující o vaše hlasy:

1. SPOLEČNĚ pro Starou Ves a Košatku

2. Naše obec - sdružení pro Starou Ves a Košatku

3. Sdružení nezávislých 2022

Přejeme šťastnou ruku při výběru!

Komunální volební systém v České republice

Víte, že pokud volíte systémem křížkování jednotlivých kandidátů z různých politických uskupení, zároveň volíte i příslušné uskupení, do kterého patří vámi zakřížkovaný kandidát? A že tím můžete nechtěně dát hlas i konkurenční straně? Zajímá-li vás tato kulišárna volebního systému při komunálních volbách, pak následující řádky jsou určeny vám!

Způsoby volby: Volební systém je poměrný, ačkoliv se na první pohled tváří většinově. Ať je totiž počet kandidujících subjektů (volebních stran) jakýkoli, dostává volič pouze jediný volební lístek. Každý volič má tolik hlasů, kolik je členů zastupitelstva. Volbu lze pak provést třemi různými způsoby:

• Na volebním lístku označit jednu celou volební stranu. V takovém případě dostává všechny hlasy označená strana.
• Může vybírat kandidáty napříč stranami, přičemž každému dává jeden hlas (tzv. panašování) Zde je volba osobnosti ale pouze iluzorní, hlasy nejdou primárně zvolenému kandidátovi, ale straně (podrobněji v sekci problémy komunálního systému).
• Volič nakonec může obě metody i zkombinovat. Označí tak jednu stranu a dále vybere u ostatních stran jednotlivé kandidáty. V tomto případě se odečítá počet hlasů daný jiným kandidátům primárně zvolené straně od spodu. Pak jsou tyto odečtené hlasy dány stranám, za které vybraní kandidáti kandidují. Zaškrtnete-li tak například stranu A a pět kandidátů strany B, 5 posledních kandidátů strany A o své hlasy přijde.

Problémy komunálního volebního systému!!!!!!

Komunální volební systém je nejsložitější volební mechanismus používaný v Česku. Problém nastává především při rozdělování hlasů na mandáty, kdy volič zdánlivě vybírá jednotlivé osobnosti bez ohledu na stranickou příslušnost, nicméně jedná se o hlasy pro danou stranu a hlasy pro jednotlivé kandidáty se tak dají přirovnat k preferenčnímu hlasování. Hlasy, které obdrží strana jako celek se sčítají s těmi, které byly dány jednotlivým kandidátům. Systém se tedy chová stejně jako kterýkoliv jiný poměrný listinný systém používaný ve všech typech českých voleb vyjma senátních. Jinými slovy, panašováním nelze podpořit jednotlivého kandidáta bez toho, abychom nepodpořili i jeho stranu, za níž kandiduje. Křesla v zastupitelstvu se pak rozdělují klasicky od prvního místa na kandidátce, přičemž, pokud některý z kandidátů získal alespoň o deset procentvíce hlasů, než je průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta v rámci jeho strany, posouvá se na první místo listiny. Preferovaný kandidát tak musí pro zisk mandátu být výrazně lepší, a to v porovnání se všemi ostatními kandidujícími.

Co z toho všeho vyplývá?

Základní problém zřejmě spočívá v tom, že volby do obecních zastupitelstev jsou jediným typem voleb, kde volič může dát své hlasy více kandidujícím subjektům! Mnohem horší však je, že si voliči většinou tuto skutečnost pravděpodobně vůbec neuvědomují. Možnost křížkování konkrétních kandidátů napříč kandidátkami totiž vytváří zdání, že si mohou vytvořit svoje ideální zastupitelstvo. Ve skutečnosti tím, že označí křížkem konkrétního kandidáta, pouze dávají subjektu (volební straně), za který kandiduje, jeden svůj hlas. Že to byl hlas právě pana XY se bere v úvahu, až, když se přidělují získané mandáty konkrétním kandidátům a pan XY získal více hlasů, než byla vypočtená hranice pro změnu pořadí na kandidátce.

Výše uvedené výhrady k platnému volebnímu systému by v žádném případě neměly vést k tomu, že volič k volbám nepůjde. Každý volební systém má své výhody a nevýhody, o kterých je ovšem dobré vědět, a přizpůsobit tomu volební rozhodnutí.

Na paměti je nutno mít především tyto skutečnosti:

• o tom, kteří kandidáti se dostanou do zastupitelstva, rozhoduje především celkový počet hlasů subjektu (volební strany), za který kandidovali, jejich umístění na kandidátce a pouze ve výjimečných případech hraje roli počet hlasů získaných daným kandidátem

• každý volič má 15 hlasů, které by měl plně využít
• křížkem před jménem kandidáta dáváte prvotně hlas volebnímu subjektu, za který daný kandidát kandiduje (ale jen jeden ze svých 15) a tak teprve druhotně, může tento váš hlas hrát roli při přidělování mandátu kandidátům.

Komunální volby jsou jednoznačně soubojem kandidujících subjektů, přestože možnost křížkování napříč kandidátkami vytváří iluzi, že jde o souboj jednotlivých kandidátů. Tuto skutečnost by měl volič respektovat při volbě své volební taktiky. To znamená, že nejprve by měl zhodnotit jednotlivé kandidující subjekty podle dvou základních kritérii:

• věrohodnost a kompetence k výkonu funkce zastupitele kandidátů na cca prvních pěti místech kandidátky
• míra souhlasu s volebním programem.

V případě, že jeho sympatie směřují jednoznačně k jednomu kandidujícímu subjektu, je jeho volební rozhodnutí jednoduché. Označí daný volební subjekt křížkem, což znamená, že dá všech svých 15 hlasů tomuto subjektu. Další možnosti volební taktiky již obsahují značná rizika. Sympatizuje-li např. s jedním kandidujícím subjektem, ale rád by podpořil i některé kandidáty z kandidátek jiných subjektů, dává těmto subjektům část svých hlasů, které budou mít vliv při přepočtu hlasů na mandáty. Volič tak vlastně vytváří konkurenci subjektu, se kterým sympatizuje, a navíc jeho hlasy mohou přispět k tomu, že mandát nezíská kandidát, kterému dal své hlasy, ale lídr jeho kandidátky. Při daném způsobu nakládání s hlasy voličů se pak jako nejméně vhodná jeví volební taktika křížkování kandidátů napříč kandidátkami kandidujících subjektů. Takový postup totiž prakticky znamená, že volič rozděluje své hlasy mezi více kandidujících subjektů, což vlastně popírá smysl voleb jako takových. Pokud volební systém neumožňuje přímé přidělování mandátů kandidátům podle počtu jimi získaných hlasů je tento způsob volební taktiky (zvláště pro voliče, který usiluje o změnu) v podstatě nesmyslný a vede k tomu, že volby dopadnou přibližně stejně jako v minulých volebních obdobích!